Musím předem upozornit
, že nejsem nezaujatý. Svůj hlas jsem tak nějak před týdny slíbil Karlovi a zatím se nestalo nic, proč bych měl své rozhodnutí měnit. To ale neznamená, že bych televizní diskuse pozorně nesledoval a nečekal na okamžiky, které trošičku odhalují ledví kandidátů.
Devítka registrovaných kandidátů se z mého pohledu dělí na dvě základní skupiny. Čtyři z nich spíše než na Pražský hrad míří někam do podhradí a v prezidentské kampani si řeší jiné problémy. Ať už je to Taťána Fischerová, Vladimír Franz, Zuzana Roithová nebo Jana Bobošíková.
Paní Fischerová za to tak nějak nemůže. Ona je prostě pohádková víla a nás smrtelníky musí bombardovat dobrem. Ať to stojí, co stojí. Prezidentskou kampaň nevede, ale nějaké to procento hlasů si uloupne. Ponechám na bystrých čtenářích, aby si spočítali komu. Ale Zemanovi s Fischerem ne. Svoji značku oživila a před týdnem měla odstoupit. Bohužel to neudělala.
Pan Franz patrně potřebuje prostor pro další performanci – a protože jeho vlastní kůže je už jaksi počmáraná, zkouší něco vytvořit na kůži nás druhých. O politice a fungování státu nic netuší. Snad nejvtipnější moment jeho kampaně bylo vystoupení v Show Jana Krause na podzim 2012, když diváci pochopili, že se opravdu považuje za kandidáta na prezidenta. Ten vtip mezitím poněkud zvětral. Já si jenom s lítostí představuji, jak mohla vypadat kampaň, kdyby se potenciál umělcových podporovatelů přelil, kam skutečně patří, tedy ke Karlu Schwarzenbergovi.
Paní Bobo je prostě profesionální kandidátka. Nevím, kdo ji za to platí, ale asi to musí být výnosné, protože jinak by to, přes opakované porážky, asi nedělala.
Paní Roithová je mi osobně sympatická. Leccos zná, ve vládě i v Bruselu se mnohé naučila, ale to nemění nic na tom, že její úroveň je evropský parlament. Chápu, že si musí budovat image, jenom je mi líto hlasů, které dostane, protože by byly lépe využity u jiného kandidáta té vzdělanější a slušnější části elektorátu.
Pětice zbývajících kandidátů jsou pro mne seriózní politici, které si na Hradě umím představit. Přesto se vzájemně liší. Pan Sobotka začal svou dráhu tím nejlepším způsobem, když si prošel maratónem primárních voleb v rámci ODS. Jenomže se tím tak nějak vyčerpal a od té doby už jenom přežívá. Šanci na vítězství prostě nemá.
Zajímavý kandidát je pan Dienstbier. Jeho hvězda vzešla v r. 2010, když se stal tváří té lepší části ČSSD. Svou kampaň založil na jasném odmítnutí korupce a rozhodně na tom, z hlediska popularity, neprodělal. Letos byl zvolen do senátu a já se těším, že bude dál růst. V letošní kampani na mne udělal hluboký dojem svými znalostmi, korektností a pravdomluvností. A také tím, že na sebe vzal nelehké břímě upozorňování na podivnosti kolem Miloše Zemana. Pro mne je kandidátem příštích prezidentských voleb.
A máme tu zbývající trojici: Zeman – Fischer – Schwarzenberg. Penzista z Vysočiny je asi favoritem voleb. V našem národě je prostě příliš mnoho lidí, naštvaných na současné elity, kterým připadne sypač otřepaných bonmotů vtipný a zajímavý. Neumím odhadnout, nakolik mu uškodily nejasnosti kolem volebních účtů a informace o vazbách na Šloufa a spol, představujících podle mne jasné bezpečnostní riziko. Schválně si představte, co bude dělat BIS, pokud náhodou zakopne o ruského špiona. Opravdu to nahlásí Zemanovi?
Žu-žu medvídek Fischer neuškodí, neurazí, a pro někoho je představitelem zdeúřední slušnosti. Období, kdy stál v čele vlády, nebylo ani úspěchem, ani průšvihem. Prostě to odchodil a věřím, že se mnoho věcí naučil. Není to můj favorit, ale pokud se dostane do druhého kola proti Zemanovi, dám mu svůj hlas.
A Karel Schwarzenberg? Jak jsem už řekl, nejsem nezaujatý. Určitě bych byl raději, kdyby lépe mluvil a odstranil některé své zlozvyky. Ale jedním jsem si jistý. Ten motýlek mu sluší. U Karla nám prostě nehrozí, že bude dělat ostudu, že někde ukradne propisku, nebo bude dávat přednost svému egu před prospěchem republiky. Takže pro něj budu zítra hlasovat. A vy?