Reklama
 
Blog | Vladimír Votápek

Zkouška atomem

Stavba nových temelínských bloků představuje riziko i šanci vymanit se ze současné české malosti, prožrané korupcí a neumětelstvím.

Plánovaná stavba dvou jaderných reaktorů v projektu tzv. „Temelína 3+4“ vzbuzuje na mnoha stranách vášně. Jak by také ne, vždyť jde o byznys v ceně nejméně 100 mld. Kč. Navíc jde o projekt, který je dnes nejen v Evropě, ale i celosvětovém měřítku poměrně ojedinělý. Celá řada plánů na stavbu nových reaktorů byla skrečována po havárii ve Fukušimě a tak se k Temelínu, a tím i k celému Česku, obrací pozornost řady globálních hráčů.

Premiér Nečas byl pozván do Bílého domu i Elysejského paláce, do Prahy míří prezident  Medveděv, který náhle nemá na práci nic důležitějšího než slavnostní i otevření výstavy na Pražském hradě. Česká republika díky své připravenosti investovat do výstavbu dvou temelínských bloků tak trochu vykoukla ze své škatulky nevýznamnosti a na chvíli si může užívat pozornost světa.

Stavba Temelína 3+4 má i další pozitivní stránky. Začněme tím, že spuštění dvou jaderných reaktorů nám v budoucí Evropě, lačné po energetických zdrojích, přinese nebývalou výhodu dostatku elektrické energie, kterou budeme možná s výhodou exportovat. Naši dodavatelé si budou také moci „oprášit“ své znalosti z dřívějších dob a potvrdit poměrně vysokou míru znalostí a jaderného know-how, kterou mají naši vědci, technici a výrobci.

Reklama

Abychom si dobře rozuměli, nikdo netvrdí, že projekt stavby Temelína 3+4 je prostý rizik a nebezpečí. Provozování jaderných elektráren samo o sobě není a nikdy nebude absolutně bezpečné. Další problémy přidělává projektu skutečnost, že se staví v Čechách počátkem 21. Století, tedy v prostředí nemocném korupcí a drzým neumětelstvím. Problematická je určitě i sama výstavba díla, představujícího absolutní technologickou špičku lidského poznání a tudíž náchylného k chybám a omylům. Když to vezmeme všechno dohromady, vyjde nám že Temelín 3+4 je výzva, která důkladně prověří nejen budoucího dodavatele, ale určitě i technologickou, manažerskou a politickou vyspělost naší země.

Tím se dostáváme k dalšímu přínosu, který je málokdy zmiňován, protože poněkud přesahuje technologickou, nebo ekonomickou rovinu. Rozhodnout se pro dostavbu, politicky ji prosadit a pak na svém rozhodnutí setrvat po dobu, výrazně překračující horizont uvažování našich politických „elit“, je nebývalý jev. Je to neobvyklé kdekoli ve světě a v Česku, prožraném korupcí, to je neobvyklé o to víc. Postavit Temelín včas a bez chyb se totiž může podařit pouze tehdy, když od projektu dají pryč své pazoury korupčníci všech stran a uskupení. Jakmile se pánové s drahými hodinkami a tlustým svědomím začnou kolem projektu motat, můžeme považovat za jisté, že to dopadne špatně.

A tím se dostáváme k základnímu sdělení tohoto článku. Stavba Temelína 3+4 ve mně vzbuzuje optimismus nejen proto, že věřím, že vše dobře dopadne a Česká republika bude v budoucnosti mít, na rozdíl od mnoha svých sousedů, čím svítit. Já se hlavně těším na to, že tenhle projekt může – tváří v tvář riziku jaderné havárie, případně zmařené investice za více než 100 mld. Kč – povzbudit slušné a pracovité lidi napříč společností. Může jim ukázat, že jsme stáli schopni realizovat velké dílo. A hlavně že jsme schopni, alespoň někdy a někde, vytlačit podvodníky a mafiány z oblastí, kde se skutečně rozhoduje o blahobytu společnosti na desetiletí dopředu. Snad se z toho stane precedens a dobrý zvyk a postupně je vytlačíme tam, kam patří. Na okraj slušné společnosti a možná i do nápravně výchovných zařízení.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama