Reklama
 
Blog | Vladimír Votápek

Summit ze zvyku

Summity EU - Rusko probíhají tak nějak ze zvyku a zdá se, že ani Brusel, ani další hlavní města včetně Prahy, je nedokáží naplnit něčím smysluplným. Dokonce i když jsou ohroženy jejich životní zájmy, jako je například pokles dodávek ropy do České republiky.

V ruském Petrohradu proběhla počátkem června schůzka vůdců EU a Ruska. Pánové Putin, Barroso, Van Rompuy a jejich doprovody se sešli, aby naplnili literu vzájemných dohod, že se budou každého půl roku scházet. Hledat jiný smysl za tímto „summitem“ by bylo obtížné.

Samozřejmě, diplomacie je také o tradicích a zvycích, ale občas se stane, že zvyk je tím posledním co zbývá, když se skutečný smysl ztratil. Všechno nasvědčuje, že schůzky ve formátu EU – Rusko se do této podoby propadly již před časem. Součástí diplomatické rutiny je také vydávat memoranda o významu schůzek a tak se můžeme dočíst o pěti „klíčových“ tématech (Ekonomika; Vztahy EU a Ruska; Modernizace Ruska; Víza; Lidská práva), o kterých se v Petrohradu mluvilo.

Skutečností ale zůstává, že 29. rusko – evropský summit se v naší paměti udrží spíš tím, co na své schůzce evropští vůdcové nevyřešili, než co dojednali. Rusko i nadále blokuje (spolu s Čínou) řešení syrského konfliktu a nezdá se, že by s tím Evropa něco mohla udělat. Také význam dodržování lidských práv si už dovolujeme připomínat jen velmi potichu. Další příklad evropské impotence je rusko – gruzínský konflikt, kde se Van Rompuy odvážil zopakovat, že EU podporuje územní celistvost Gruzie a dokonce zadoufal, že by Rusko mohlo začít dodržovat své závazky z r. 2008!

Reklama

Jistě, EU není zrovna v nejlepší kondici a s hlavou zamotanou krizí kolem Eura se jí s Ruskem asi nevyjednává nejlépe. Ale taková kapitulace, to je snad i na Brusel příliš… Ostatně, ani Rusko není v nejlepší kondici. Poslední pokles cen ropy pod hranici 100 USD za barel znamená, že ruský rozpočet začne mít problémy s příjmovou stránkou, což může křehkou ruskou ekonomiku destabilizovat a dostat ji do situace ještě horší, než je ta evropská.

Neslaná a nemastná evropská pozice samozřejmě Rusku vyhovuje. Moskva tradičně považuje Evropskou Unii za nebezpečný výmysl a svou zahraniční politiku chce stavět na biletarální spolupráci s jednotlivými evropskými zeměmi. Důvod je jasný – zatímco EU jako celek je nejvýznamnější ruský obchodní partner, každá jednotlivá země je v mnohem slabším postavení a ruská diplomacie proto může na národní úrovni vyjednat mnohem víc, než na úrovni unijní. Co není jasné, je proč na tuto hru přistupují evropské země, které neumí své zájmy obhájit ani v tak elementárních oblastech, jako je energetická bezpečnost. Už několik let sledujeme pomalé umírání projektu Nabucco, které mělo Evropu zbavit energetické závislosti na Rusku. Namísto toho Rusko podporujeme při budování další transportní kapacity. Po dostavení druhé baltské části Baltského potrubního systému a otevření terminálu Usť Luga na pobřeží Baltského moře má Rusko k dispozici dopravní kapacitu, která převyšuje jeho exportní potřeby cca 30 mil. tun ropy ročně. Kdo se může divit, že toho Moskva začala hned využívat a už třetí měsíc škrtí dodávky do Čech ropovodem Družba a požaduje zvýšení ceny?

Čemu bychom se měli divit je, že Černínský palác nekřičí na celou Evropskou Unii a nepožaduje záruky energetické bezpečnosti například na rusko – evropské summitu.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama