Reklama
 
Blog | Vladimír Votápek

Kreml se vzdaluje od Evropy

Návrh zákona může nejen zhoršit ochranu lidských práv v Rusku, ale může zpochybnit celý koncept lidských práv, budovaný v Evropě. Nedělejme si iluze – i v jiných zemích než v Rusku vládnou byrokraté, kteří rádi nasadí do fungujícího systému „trojského koně“ v podobě možnosti zpětně přezkoumávat nálezy Evropské soudu pro lidská práva.

To, že ruské vládnoucí skupiny mají poněkud svébytné představy o demokracii a lidských právech, ví asi už každý. Po krátkém flirtu se Západem a s reformami počátkem devadesátých let minulého století se Kreml rozhodl, že pro Rusko nejsou vhodná pravidla uznávaná vyspělými zeměmi. Zvolil si proto vlastní cestu, která se projevuje například ve vztahu ke svobodným volbám. Na místo svobodné soutěže politických stran, která by zbytečně znepokojovala ruské občany, se více než deset let snaží vybudovat vlastní systém. Ten sice při pohledu z venčí připomíná demokracii, ale ve skutečnosti představuje téměř automatické „potvrzování“ vůle byrokratických elit.

Další problém, který Rusko ve vztahu k demokratickým principům má, jsou lidská práva. Ne, že by ruští občané neměli formálně zakotvená práva, obvyklá v Evropě. Výklad těchto práv ovšem závisí na soudech, které se spíš než literou a duchem zákonů řídí vůlí vládnoucích vrstev. Ruští občané jsou proto (s 28,9% stížností) nejčastějšími stěžovateli u Štrasburského soudu pro lidská práva a Rusko jako stát je (s 217 rozsudky) druhou zemí (po Turecku s 278 rozsudky), u které soudci ESLP rozhodnou o tom, že porušila práva svých občanů.

Na tak nelichotivou statistiku se dá samozřejmě reagovat různým způsobem. Některé státy by se třeba mohly chtít poučit, co dělají špatně a praxi svých soudů zlepšit. Rusko ovšem hledá kreativnější způsob jak „problém“ se štrasburským soudem vyřešit. Alexandr Toršin, úřadující předseda Rady federace (tedy horní komory ruského parlamentu), navrhl Státní dumě přijetí zákona, který by dával Ústavnímu soudu RF pravomoc rozhodnout, zda je rozsudek ESLP v souladu s ústavním pořádkem RF a zda se jím musí ruské instituce řídit. Čtenářům, kteří se zrovna neorientují v problematice Evropského soudu pro lidská práva připomínám, že štrasburský tribunál je právě jakousi odvolací instancí pro občany, které poškodily jejich domácí soudy – a to včetně místních ústavních soudů. Každý se asi udělá sám názor na to, jaké bude rozhodnutí ruského ústavního soudu, pokud se mu ze Štrasburgu dostane na stůl kauza, kterou už jednou soudil a rozhodl v neprospěch stěžovatele.

Reklama

Ve prospěch Moskvy je ovšem nutné uvést, že hlasování o skandálním zákonu bylo po protestech ze zahraničí i ze strany ruských obránců lidských práv odloženo na podzimní zasedání Státní dumy. Může se proto stát, že Kreml potichu svůj pokusný balónek stáhne a zákon nakonec schválen nebude.

Pro mne osobně je ovšem na celé věci zajímavý nikoli postup Moskvy, ale budoucí reakce evropských zemí. Co udělá Rada Evropy a jednotlivé země, pokud Kreml prosadí svou a zpochybní pravomoc ESLD? Podle mého názoru by měla následovat pouze jediná reakce a to vyloučení Ruska z Rady Evropy (samozřejmě po dodržení všech formálních procedur, včetně poskytnutí možnosti na změnu předmětného zákonu). Jenom se bojím, že na uvedeném kroku se Evropa nedokáže shodnout a tak konečným důsledkem Toršinova zákona nebude pouze zhoršení stavu ochrany lidských práv v Rusku, ale především zpochybnění celého konceptu ochrany lidských práv v Evropě. A to by se už týkalo každého z nás.

 

Zdroje: http://www.gazeta.ru/news/lastnews/2011/06/30/n_1904709.shtml

http://www.gazetaprotestant.ru/2011/06/torshin-poyasnil-pochemu-espch-ne-ukaz-rossii-ego-vozglavlyaet-ne-xristos/

http://human-rights-convention.org/2011/06/28/secretary-general-concerned-about-russian-draft-constitutional-law/