Na oranžové duchně krajských hejtmanství se po posledních krajských volbách objevily čtyři trhliny. V Libereckém a Ústeckém kraji získali socialisté jenom 13%, resp. 16% a stěží pro to lze najít jiný důvod, než vysokou míru korupce, panující v obou krajích.
Odmítnutí od svých voličů zažila i ODS, když získala méně než 50% hlasů z roku 2008 a pokud se chce utěšovat tím, že vládnoucí strany zatím vždy dosáhli v krajských volbách špatných výsledků, pak je to její problém.
Trojici prominentních poražených uzavírá TOP09. Čest výjimkám, ale výsledek Schwarzenbergovy strany nelze nazvat jinak než zklamáním. Podobně jako ODS, ani Topka by se neměla chlácholit tím, že sklízí ovoce svého volebního angažmá. Ve skutečnosti během posledních měsíců dělá něco, co silně připomíná kolektivní politickou sebevraždu. Drábkova aféra je už jenom třešničkou na dortu, který upekli Kalousek a Parkanová.
Ten, kdo se může skutečně upřímně usmívat je soudruh Filip, který je většinou společnosti vnímán jako jediná reálné politická strana, stojící mimo zkorumpovaný systém. Díky tomu se stále rozrůstá počet voličů, kteří by nikdy nesouhlasili s komunistickými metodami správy země, ale dají jim svůj hlas, protože už neví, jak jinak vyjádřit svůj nesouhlas se současným stavem. S nekončícím tunelování společenského bohatství.
Odmítnutí reforem?
Kolem výsledků posledních voleb se okamžitě vyrojila řada mýtů a dezinterpretací. Snad nejrozšířenější je představa, že krajské volby byly referendem o vládní politice a že výsledek levice jí dává mandát k tomu, aby žádala demisi vlády.
Je pravda, že komunisté získali o 100.000 hlasů víc, než v roce 2008. Ale levice jako celek, vzhledem k masivním ztrátám socialistů, ztratila 320.000 hlasů. Také celkový počet krajských zastupitelů za ČSSD a KSČM je nižší než v r. 2008. Snažit se z tak špatného výsledku odvodit mandát pro svrhnutí vlády, to je projev skutečně kreativního myšlení.
Podobně je to s údajným trestem, který voliči udělili vládním stranám za jejich reformní úsilí. Upřímně řečeno, ono vlastně ani není jasné, za co by voliči měli vládu trestat. Všechna opatření, všechny dosavadní reformní pokusy, jsou tak opatrné, že by je ani levice nemohla dělat víc „citlivě“. Nebo „bezzubě“. To záleží na úhlu pohledu.
Odmítnutí korupce!
Navíc – voliči potrestali kromě ODS a TOP09 i ČSSD. Jistě, kraje jsou převodní pákou vlády v regionech. Ale oranžoví hejtmani se důsledně tváří jako opozice a proto jediný důvod, proč by je měli voliči trestat spolu s vládou je skutečnost, že jsou pevně přisátí na penězovodech z centra. Ve skutečnosti je potenciál krajských lídrů transformovat svůj politický vliv na peníze a další benefity možná ještě větší, než u politiků v centru. Ostatně, když se podíváme, jak slabé jsou pozice pánů Nečase a Sobotky tváří tvář krajským politikům, možná si uděláme přesnější obrázek o tom, jak silná je pozice krajů v korupčním žebříčku.
Pokud tedy voliči za něco trestají vládní strany i socialisty, vládnoucí v krajích, pak to nejsou reformní náznaky, ale neudržitelně vysoká míra korupce a zneužívání veřejných funkcí. Trojice vládnoucích stran (tedy ODS, TOP a ČSSD) je prolezlá korupcí a klientelismem a voliči prostě nevidí alternativu. Pozitivní zprávou je, že existují výjimky. ODS dokonce v Plzeňském kraji vyhrála a podle mého názoru především proto, že v čele kandidátky stál Jiří Pospíšil, jeden z velmi mála politiků, kterým je možné věřit alespoň nějaký protikorupční étos.
Je také dobře, že občané neskočili na lep ani účelovým konstruktům typu LEV21, SPOZ nebo Suverenita. Když už přece jenom přišli k urnám, své hlasy dávali víc než dřív místním osobnostem a uskupením lokálních politiků (viz Starostové pro Liberecký kraj), kteří přece jenom dávají naději, že kradou míň, než „provařené“ politické strany. Ovšem na vlně odmítání systému se vezou i komunisté a to je už jiná káva. Za rok a půl do dalších voleb do Poslanecká sněmovny se může frustrace voličů prohloubit do té míry, že poprvé od roku 1989 komunisté vyhrají volby. Nepředstavitelné? Ani ne. Strašné? Pro mne ano.