Ministerstvo spravedlnosti vydalo podle svých slov „neúplný“ seznam soudců a státních zástupců, kteří byli před listopadem 1989 členy KSČ. Inu, proč ne – vždyť i Ústavní soud konstatoval, že tyto údaje nespadají do kategorie citlivých osobních dat a mohou se tedy stát předmětem veřejné diskuse. Já bych jenom byl rád, aby se ona „veřejná diskuse“ nezastavila na tom, kdo byl nebo nebyl před více než dvaceti lety členem státostrany. A snad je mi jasně rozumět, když říkám nezastavila. Nemám vůbec nic proti tomu, aby se o tom nebo jiném soudci, politikovi nebo jakékoli jiné veřejné osobnosti vědělo, kdy byl členem jaké politické strany. Takové údaje jistě o tom kterém člověku něco říkají. Že například dává přednost tomu jít po umetených pěšinkách. Nebo že má respekt před státní autoritou. Že není příliš osobně statečný. Nebo spíš – že před dvaceti lety takový byl.
Chtějme ale vědět o soudcích víc. Vždyť každý z nás se může časem stát objektem zkoumání naší justice. A až si nás ta paní se zavázanýma očima postaví na váhu, mělo by nám hodně záležet na tom, zda se nám měří nezaujatě a spravedlivě. Se znalostí práva i s pochopením pro normální život. Zda jsme váženi srdcem i rozumem.
Já bych proto chtěl mít rozumnou jistotu, že můj soudce je například neúplatný. Že není spojován s nějakými korupčními skandály, nebo zjevně nespravedlivými kauzami. A spíš mne vyděsí informace o tom, že je členem justiční mafie, nebo Berdychova klanu, než že byl členem KSČ. Uvítal bych, pokud by pohled na jeho dosavadní souzení ukazoval, že nemá „vychýlenou mušku“ ať už na stranu politické moci nebo velkých peněz. Proto by mne třeba zajímalo, zda nějak podezřele nezbohatl on, nebo jeho blízcí. A stál bych asi i o rozumnou rychlost souzení, abych nemusel na rozsudek, ať spravedlivý nebo nespravedlivé, čekat několik let.
To jsou jistě informace trochu složitější, než prosté konstatování zda někdo byl nebo nebyl v KSČ. Jeden občan asi nemá šanci je získat a ověřit. Ale že by to nedokázalo ani ministerstvo spravedlnosti? Takže já bych měl na pana ministra jednu prosbu. Přestaňte se tvářit jako hrdina, když zveřejňujete dávno nedůležité informace. A zkuste nastavit systém tak, aby sám označoval a vylučoval špatné soudce. A ostatních „bojovníků“ s komunismem se ptám – opravdu nevidíte v naší společnosti větší nebezpečí pro demokracii a slušný lidský život než jsou komunisté? Já vím, že boj s komunismem je tak lákavě snadný. Ale nijak zvlášť nám nepomůže. Já bych nerad, abychom skončili jako za první republiky. Tak dlouho jsme bojovali s nebezpečím návratu Habsburků, až nás dostal „frajtr z Broumova“. A dnešní zkorumpovaná vrstva politiků propojená s různými beneficiáři, včetně soudců, je pro spravedlnost – a tím i pro budoucnost republiky – větším nebezpečím, než 618 komunistů v taláru.