Komentáře: Vánoční dárek ruským sirotkům aneb Pomsta růžového pantera

Od: Anonym

Anonym — Fri, 25 Mar 2016 16:28:26 +0000

Od: bětka.báthory

bětka.báthory — Tue, 01 Jan 2013 16:19:10 +0000

Adopce totiž řeší
dvojí problém – potřebu nové rodiny pro opuštěné dítě a touhu adoptivních rodičů po dítěti. Život není fér, takže vybírajícími jsou rodiče, a ti obvykle chtějí dítě schopné se o sebe časem samo postarat. Blouznivci amerických hor se v tom neliší, jen upřímně věří, že hendikepované dítě se promění v soběstačného dospělého modlitbami, účastí na letničních shromáždění, vkládáním rukou,nebo liberální multikulti výchovou a genderovou korektností podle nejnovějších trendů.

Od: bětka.báthory

bětka.báthory — Tue, 01 Jan 2013 16:07:48 +0000

Nečetl jste mě dost pozorně.
Neporovnávala jsem úspěšnost adopcí v Rusku versus v USA. Naopak, připomněla jsem, že o ruské sirotky je zájem i mimo USA, pokud ruské úřady nejsou proti, slušných adoptivních rodin v cizině se najde dost, ovšem s tím rozdílem, že např v Evropě se do adopcí nevrhají bezhlavě pachatelé dobra a neinformované husy typu Torry Hansen,Joyce Maynard et al. Samozřejmě bych přála i sirotkům s těžkými psychickými, fyzickými a jinými zdravotními hendikepy nový domov a hodné rodiče, ale nemyslím, že břímě jejich utrpení mají řešit zahraniční adoptivní rodiče nepoučení o skutečném stavu dítěte nebo je financovat zahraniční sociální systémy. Např v CZ těmto dětem pomáhá pěstounská péče a rodiny mohou bezplatně využívat specializované psychology. Naděje nemá doufat v zázrak, ale podpořit reálná očekávání. Např od Downíka se můžete dočkat lásky, vděčnosti, naučíte ho sebeobslužnosti, ale nečekejte od něho, že dostane Nobelovku za fyziku nebo že si sám na sebe vydělá – asistenci potřebuje až do smrti.

Od: daniel

daniel — Mon, 31 Dec 2012 19:29:43 +0000

Naděje je zázračná věc.
A že se to vždy nepovede? To ještě nikoho neopravňuje k plivání a posmívání se entuziasmu.

Pokud jste se obtěžovala četbou článku, pod kterým diskutujete, pak Vám, zdá se, uniklo, že adoptované ruské děti v USA mají řádově větší šanci na přežití nežli tytéž děti adoptované v Rusku.

Zjevně neopomenete žádnou záminku k okopávání toho, co nazýváte „pravdoláskou“.
Poslužte si, ale demonstrujete tak pouze vlastní citovou deprivaci a neschopnost vcítění…

Od: bětka.báthory

bětka.báthory — Thu, 27 Dec 2012 19:19:35 +0000

Poptávka je, jenom s tím rozdílem, že
Evropani jsou realisti, takže berou jen děti, které mají jakous-takous perspektivu soběstačnosti a začlenění se do společnosti. V USA spousta multikulti idiotů a blouznivých evangelikálů přijímá i děti s těžkými poruchami chování, děti s těžkými postiženími vyžadujícími celoživotní intenzivní odbornou péči, pubertální Afričany neschopné v tomto věku překonat cultural gap apod, aniž tuší, do čeho jdou. Často jde o rodiče s více vlastními dětmi, kteří na problematické nové děcko nemají ani čas a americké dítě by jim US úřady nesvěřily. Pak následuje vystřízlivění z pravdoláskových ideálů a snahy se děcka zbavit domácím násilím, šupováním po pěstounech a institucích v USA nebo v původní vlasti. Nepoučení idealisti napáchají spoustu škod…

Od: VV

VV — Thu, 27 Dec 2012 18:03:00 +0000

Re: Vánoční dárek ruským sirotkům aneb Pomsta růžového pantera
Ono to skutečně vypadá, že počet problémových adopcí (měřeno počtem úmrtí) je v USA mnohem vyšší než v Evropě. Nicméně bych nebyl příliš velký optimista o převaze poptávky rodičů nad nabídkou sirotků. Evropa se zatím moc neukázala…

Od: bětka.báthory

bětka.báthory — Thu, 27 Dec 2012 17:17:39 +0000

Putinovi and Co je osud ruských
sirotků u brusele, o tom žádná. Ale nic tak hrozného se neděje, děti bez problémů adoptují v Evropě nebo v Austrálii, poptávka je všude větší než nabídka, problémem jsou spíš ruské úřady a soudy, které házejí možným osvojitelům klacky pod nohy v naději na tučný úplatek… A že osudy adopčátek v USA jsou problémovější než jinde, o tom svědčí i česká praxe, pro nepříbuzenské adopce do zahraničí se umísťování dětí do USA důrazně vyhýbá.